Rod fojtů Pustějovských ze Závišic

Rod fojtů Pustějovských ze Závišic
Přibližné umístění fojství č.p. 1. Letecký snímek s černými liniemi z indikačních skic a bílými z dnešního katastru. Barevně jsou vybarveny budovy dvora.
Přibližné umístění fojství č.p. 1. Letecký snímek s černými liniemi z indikačních skic a bílými z dnešního katastru. Barevně jsou vybarveny budovy dvora.

Během svého genealogického pátrání jsem narazil, v mužské linii mé prababičky Pustějovské z matčiny strany, na několik fojtů (či rychtářů, chcete-li). Po prohledání dostupné literatury jsem však narazil na nesouhlasící údaje. Vlastivěda moravská zmiňuje v souvislosti s nedalekým kostelem sv. Kateřiny v zaniklé obci Tamovice, který dlouhou dobu sloužil obyvatelům Závišic (v historii také Závěšice či německy Sawersdorf) tento text:

Tak čteme v závěti Kristiána Pustějovského, zákupního fojta, v gruntovní knize z r. 1764. Kristián Pustějovský odporučuje na pohřeb svůj 6 zl., k svaté Kateřině do Tomanovic (!) na kostel 10 zl., na obdankované vojáky (invalidy) 30 kr.; dále pak z pozůstalosti učiněn býti má oběd pro chudé lidi za jeho a manželky duši.
V kupu téhož fojství Jana Rašky od Hikla čteme, že poroučí 10 R. sv. Kateřině do Tomanovic a 30 kr. na invalidy.

dále v jiné části:

R. 1674 připomíná se fojt Pavel Melč, po roku 1764 Václav Pustějovský, Kristián Pustějovský, po něm jeho zeť, Hikl, po něm jeho zeť r. 1777, Jan Raška, 1810 po otci Janu syn Augustýn, r. 1857 Alexandr Raška.

Kniha Jiřího Tichánka o Fojtstvích na Novojičínsku bohužel neuvádí nic osvětlujícího, pravděpodobně pouze konvolut dostupných informací. Otištěný seznam všech fojtů kopíruje také pořadí z Vlastivědy moravské:

  • 1382 – Miczko (Míček)
  • 1511 – 1519 (?) – Jiřík ze Závišic
  • 1581 – Blažej
  • 1623 – Jiří Prokš
  • 1674 – Pavel Melč (m. vdovy po předešlém)
  • 1676 – Jan Hübner
  • 1749 – Jakub Hübner (syn předešlého)
  • 1765 – 1770 – Václav Pustějovský
  • 1770 – 1775 – Kristián Pustějovský (snad syn předešlého)
  • 1775 – 1777 – Jan Hikl (zeť předešlého)
  • 1777 – Jan Raška (zeť předešlého)
  • 1834 – Augustin Raška (syn předešlého)
  • 1833 – Martin Lichnovský (?, purkmistrem Jan Marek)
  • 1857 – 1865 – Alexandr Raška (syn předešlého, poslední fojt)
  • 1880 – 1889 – Ignác Dorazil
  • 1889 – 1924 – Vincenc Frýdel (m. dcery předešlého)
  • 1924 – Vladimír Frýdel (syn předešlého)

Avšak tyto informace nesouhlasily s mými informacemi v rodokmenu, protože pořadí osob a datace se mírně liší, proto jsem udělal menší průzkum. Zjistil jsem, že ten zmatek vznikl pravděpodobně kvůli počtu jmenovců v této rodině. Z matrik jsem tedy zjistil:

Kristián Pustějovský (*? – † 16. 9. 1719), uváděný u křestních záznamů svých dědí jako iudex, tedy rychtář nebo soudce, v letech 1702 až 1708, dále v úmrtní matrice jako bývalý mladý fojt. Kristián měl s manželkou Julianou mimo jiné syna Kristiána (* 16. 5. 1706 – † 18. 5. 1775, č. p. 1). Ten s Alžbětou Šindelkovou (* 12. 10. 1699, Kamenec, Zámrsky – † 14. 5. 1776, č.p. 1) měl svatbu 9. 8. 1722. Kristián je u křestních záznamů svých dědí uváděn jako iudex v letech 1724 a při narození syna Václava (* 7. 5. 1734 – † 20. 4. 1810), dále již ne. Václav jako přeživší prvorozený syn dědí rychtu. S Annou Marií (* kolem 1729 – † 20. 2. 1819, č.p. 17) má minimálně 8 dětí. U křestních záznamů dětí je uváděn v roce 1761 jako inquilīnus (nájemník), ale již v roce 1763 až 1770 jako iudex, v roce 1779 je opět uváděn jako inquilīnus. Bohužel jeho sňatek s Annou Marií se mi nepodařilo dohledat.

Sestra Václava (* 1734) Kateřina (* 8. 5. 1739 – † ?) se provdala 16. 11. 1760 s Josefem Hiklem (* 5. 12. 1740, Štramberk – † asi kolem 1785). Spolu měli mimo jiné dceru Annu Kateřinu (* 20. 8. 1761, Štramberk, asi č.p. 10 – † 7. 4. 1788, Závišice, č.p. 43), která se provdala 28. 9. 1777 za Jana Evangelistu Raška (* 27. 12. 1755, Kopřivnice – † 24. 5. 1809, Závišice, č.p. 1). Společně zplodili syna Augustina Václava (* 15. 8. 1786, Závišice, č.p. 43 – † ?)

Juliana Pustějovská - narození 1700 - N_inv_c_2118_sig_NJ_XIII_2_1700_-_1759_stramberk-_Libhos--_Rybi-_Zavisice-_zenklava-_Koprivnice_0129-výřez
První označení Kristiána jako fojta u křestního záznamu dcery Juliany z roku 1702
Úmrtí Kristiána - bývalého mladého fojta
Úmrtí Kristiána – bývalého mladého fojta
Narození Kateřiny roku 1761, dcery Anny Marie a Václava označeného jako iudex
Narození Kateřiny roku 1761, dcery Anny Marie a Václava označeného jako iudex

V archivu olomouckého arcibiskupství je také listina z 18. 1. 1763 o prodeji rychty Christiána Pustějovského v Závišicích svému synovi Václavovi  se vším příslušenstvím za 1.200 zl. rýn. To by odpovídalo době po domnělé svatbě Václava. Zajímavostí jsou také možné doklady (1, 2) o kontaktu této rodiny s příslušníky na kelčském panství.

Během svého pátrání jsem narazil na článek Mgr. Lubomíra Buska, který se věnuje stejnému tématu v časopisu Závišan. Všechny mnou zjištěné fakta se shodují. Vysvětlovalo by se i překrytí fojtů v jednom období. Závišice byly totiž rozděleny říčkou Sedlničkou na Velké Závěšice (panství šostýnsko-hukvaldské, pravý břeh) a Malé Závěšice (panství novojičínsko-štramberské, levý břeh) až do roku 1850. Pro obě části byla samostatná fojtství, ale to na novojičínské straně ztratilo fojta po roce 1554. Ve velkých Závěšicích s č.p. 1 a v Malých s č.p. 68 v místě bývalé tvrze. Obě budovy byly zbourány v 70. letech 20. století. Konkrétní detaily z článku nevyplývají. Mluvíme tedy o hukvaldském fojtství.

Nicméně podle mých zjištění bylo řazení následovné. Kristián († 1719) byl fojtem jistě před rokem 1702. Poté byl jeho syn Kristián (* 1706) fojtem po smrti svého otce. Zde pravděpodobně vznikl problém se shodou jmen. Roku 1763 prodává fojtství synovi Václavovi (* 1734) a ten jej z nějakého důvodu předává opět otci někdy po roce 1770. Kristián (* 1706) však roku 1775 umírá a fojtství dědí zeť Josef Hikl (* 1740). Jeho jméno je v publikacích špatně uváděno jako Jan. Roku 1777 kdy se provdala Josefova dcera Anna Kateřina (* 1761) za Jana Evangelistu Raška (* 1755), dědí tento pár fojtství. Fojtem se tedy stává Raška a později jich syn Augustin (* 1786).

Magistr Busek upřesňuje: prvním z Pustějovských byl Matuš, jehož syn byl nám již známý Kristián, který se oženil roku 1699Julianou Drlíkovou ze Štramberka. Syn Kristián se stává fojtem do roku 1761 (což koliduje s listinou o prodeji). Jeho syn Václav byl fojtem do roku 1771 a v roce 1764 mu byla vrchností prodána dědičná rychta, později dům číslo 1. Od roku 1772 do své smrti roku 1775 byl fojtem Václavův otec Kristián.

Zbývá tedy ještě prozkoumat pro upřesnění dostupné prameny, dobrým zdrojem je pozemková kniha, avšak to přenechám zkušenějším.

Pozemková kniha z roku 1764

Zmíněná poslední vůle Kristiána Pustějovského z 21. května 1775:

Velkostatek_Hukvaldy_inv_c_581_sig_E_11-6_0012 Velkostatek_Hukvaldy_inv_c_581_sig_E_11-6_0013

Věno dcery Anny Josefa Hikla – 1777

Velkostatek_Hukvaldy_inv_c_581_sig_E_11-6_0014

Kup fojtství Závišického Jana Rašky – 6. září 1777, Jan kupuje fojtství od Josefa Hikla a jeho ženy Kateřiny.

Velkostatek_Hukvaldy_inv_c_581_sig_E_11-6_0015

Strom části rodu:fojti-pustejovsti-strom

 

5 komentářů

Zdravím ze Závišic, pátral jsem po jistém fojtovi a mile mě překvapil tento článek.

Dobrý den pane Matus, už jsem si psali o Staroveských. Teď jsem našel Váš krásný článek, který se týká Kristiána Pustějovského, předka mé ženy. Chci se zeptat zda víte něco více o manželce Kristiána…Alžbětě Šindelkové, dceři po Václavovi Šindelkovi z panství kelečského. Děkuji

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..