{"id":10362,"date":"2023-03-28T09:34:46","date_gmt":"2023-03-28T08:34:46","guid":{"rendered":"https:\/\/dominikmatus.cz\/?p=10362"},"modified":"2023-08-21T15:51:18","modified_gmt":"2023-08-21T14:51:18","slug":"poznamky-k-sedlackove-cukrarne-a-kavarne-v-brne","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/dominikmatus.cz\/cs\/2023\/03\/28\/poznamky-k-sedlackove-cukrarne-a-kavarne-v-brne\/","title":{"rendered":"Pozn\u00e1mky k Sedl\u00e1\u010dkov\u011b cukr\u00e1rn\u011b a kav\u00e1rn\u011b v Brn\u011b"},"content":{"rendered":"\t\t
\n\t\t\t\t\t\t
\n\t\t\t\t\t\t
\n\t\t\t\t\t
\n\t\t\t
\n\t\t\t\t\t\t
\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t\t\t\t\t\t

Ka\u017ed\u00fd, kdo se pohybuje v Brn\u011b, ji\u017e ur\u010dit\u011b sly\u0161el nebo rovnou nav\u0161t\u00edvil Zemanovu cukr\u00e1rnu a kav\u00e1rnu, kter\u00e1 m\u00e1 doposud zachov\u00e1n sv\u016fj modern\u00ed interi\u00e9r z meziv\u00e1le\u010dn\u00e9ho obdob\u00ed. Mobili\u00e1\u0159 je ji\u017e pozm\u011bn\u011bn, nicm\u00e9n\u011b cukr\u00e1rna dr\u017e\u00ed prim\u00e1t nejd\u00e9le funguj\u00edc\u00ed cukr\u00e1rny a kav\u00e1rny v Brn\u011b. Bohu\u017eel, ke vzniku stavby a cukr\u00e1rny se toho moc nev\u00ed. Stavebn\u00ed archiv, kter\u00fd by n\u00e1m k t\u00e9to i jin\u00fdm stavb\u00e1m \u0159ekl nejv\u00edce informac\u00ed, vyho\u0159el a lid\u00e9 spjat\u00ed se vznikem t\u00e9to kav\u00e1rny emigrovali. V minulosti jsem dosavadn\u00ed informace k cukr\u00e1rn\u011b sepsal ve \u010dl\u00e1nku na Wikipedii<\/a>. V tomto \u010dl\u00e1nku se pokus\u00edm doplnit nov\u00e9 n\u00e1lezy k zakladateli cukr\u00e1rny, Josefu Sedl\u00e1\u010dkovi a architektovi V\u00edt\u011bzslavu Kornovi.<\/b><\/p>\t\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t

\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t\t

V\u00edt\u011bzslav Korn<\/h2>\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t\t\t\t\t\t
\"Rodina<\/a>
Rodina Kornov\u00fdch. Foto: Michal Dole\u017eel<\/figcaption><\/figure>

O tomto architektovi se doposud v\u011bd\u011blo ne mnoho, kdy a kde se narodil, \u017ee byl \u010dlen arm\u00e1dy a \u017ee emigroval do USA. Z dochovan\u00fdch dokument\u016f v Arolsensk\u00e9m archivu, kter\u00e9 byly vypln\u011bny p\u0159i \u017e\u00e1d\u00e1n\u00ed o asistenci International Refugee Organization, se dov\u00edd\u00e1me o man\u017eelce V\u00edt\u011bzslava, o jeho vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, pracovn\u00edch pozic\u00edch a adres\u00e1ch pobytu. Z t\u011bchto informac\u00ed sestavuji jeho dopln\u011bn\u00fd \u017eivotopis.
V\u00edt\u011bzslav se narodil 11. dubna 1906 v Brn\u011b Husovic\u00edch a v matrice je zaps\u00e1n n\u011bmecky jako Siegfried. Otcem byl Moriz Korn, klemp\u00ed\u0159 (spenglermeister<\/em>) v Rzesz\u00f3w\u011b a narozen\u00fd 19. \u010dervna 1871 v Polsk\u00e9 Ostrav\u011b, matkou byla Sofie L\u00f6wy narozen\u00e1 22. b\u0159ezna 1875, asi v Brn\u011b.<\/span>1<\/sup><\/a><\/span> V\u00edt\u011bzslav nebyl jedin\u00fdm potomkem tohoto p\u00e1ru, m\u011bl star\u0161\u00edho bratra Josefa, narozen\u00e9ho 7. kv\u011btna 1901, kter\u00fd byl v kv\u011btnu 1944 p\u0159evezen do Osv\u011btimi,<\/span>2<\/sup><\/a><\/span> mlad\u0161\u00edho bratra Bed\u0159icha (v matrice jako Fritz) narozen\u00e9ho 2. \u010dervence 1907 a rovn\u011b\u017e zabit\u00e9ho v Osv\u011btimi v \u0159\u00edjnu 1941,<\/span>3<\/sup><\/a><\/span> a tak\u00e9 m\u011bl sestru Josefu narozenou 12. z\u00e1\u0159\u00ed 1908.<\/span>4<\/sup><\/a><\/span> Z rozhovoru Michala Dole\u017eela a Krist\u00fdny Ky\u00e1nkov\u00e9 se synovcem V\u00edt\u011bzslava v\u00edme, \u017ee Bed\u0159ich byl zapojen do odboje, posl\u00e9ze zatknut gestapem a deportov\u00e1n. Cel\u00e1 rodina nejstar\u0161\u00edho Josefa skon\u010dila v koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e a pouze Josefa i p\u0159esto, \u017ee byla deportov\u00e1na do Terez\u00edna, p\u0159e\u017eila v\u00e1lku. Z\u00edskal tak\u00e9 skupinovou fotografii v\u0161ech d\u011bt\u00ed s matkou.<\/span><\/p>

\"V\u00edt\u011bzslav<\/a>
Vilma a V\u00edt\u011bzslav. Foto: Arolsen Archives<\/figcaption><\/figure>

Ale zp\u011bt k V\u00edt\u011bzslavovi, ten m\u011bl v letech 1912-1917 a 1917 a 1921 vychodit prim\u00e1rn\u00ed (Volksch\u00fcle) a hlavn\u00ed \u0161kolu (B\u00fcrgersch\u00fcle) v Husovic\u00edch. Mezi lety 1921 a 1926 vystudoval Vy\u0161\u0161\u00ed pr\u016fmyslovou \u0161kolu stavitelskou v Brn\u011b (H\u00f6here Baugewerkschule).<\/span>5<\/sup><\/a><\/span> A\u017e do roku 1932 m\u011bl byt polsk\u00fdm st\u00e1tn\u00edm ob\u010danem (nejsp\u00ed\u0161e po otci), \u010deskoslovensk\u00e9 ob\u010danstv\u00ed mu bylo ud\u011bleno 11.9. 1933.<\/span>6<\/sup><\/a><\/span> V neur\u010den\u00e9m obdob\u00ed m\u011bl p\u016fsobit jako stavebn\u00ed asistent u neup\u0159esn\u011bn\u00e9 brn\u011bnsk\u00e9 stavebn\u00ed firmy, jako samostatn\u00fd architekt p\u016fsobil a\u017e mezi rokem 1938 a \u010dervencem 1939, tehdy bytem na adrese Po\u0161tovn\u00ed 4. V \u010dervenci 1939 utekl za n\u011bmeck\u00e9 okupace z \u010ceska do Brit\u00e1nie, kde se zapojil do \u010ceskoslovensk\u00e9 arm\u00e1dy.<\/span>7<\/sup><\/a><\/span> Ofici\u00e1ln\u011b byl odveden do arm\u00e1dy 26. z\u00e1\u0159\u00ed v Agde ve Francii.<\/span>8<\/sup><\/a><\/span> Vojensk\u00e1 kn\u00ed\u017eka mu byla vyd\u00e1na 10. \u0159\u00edjna 1939.<\/span>9<\/sup><\/a><\/span> Bojoval ve Francii, Polsku, Anglii a m\u011bl hodnost first sergeant<\/em>. Z\u00edskal tak\u00e9 vyznamen\u00e1n\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9ho v\u00e1le\u010dn\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee a medaili za z\u00e1sluhy roku 1939.<\/span>10<\/sup><\/a><\/span> Po v\u00e1lce se vr\u00e1til do \u010cSR a dokon\u010dil sv\u00e1 studia na Akademii v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed, zam\u011b\u0159en\u00ed na architekturu v ateli\u00e9ru prof. Jaroslava Fragnera. Zde studoval trimestr, po\u010d\u00ednaje letn\u00edm semestrem 1945.<\/span>11<\/sup><\/a><\/span> Na jeho vlastn\u00ed \u017e\u00e1dost mu byly pro prvn\u00ed dva roky povoleny \u00falevy, kv\u016fli \u00fa\u010dasti v arm\u00e1d\u011b.<\/span>12<\/sup><\/a><\/span> Na prvn\u00ed st\u00e1tn\u00ed zkou\u0161ku, prob\u00edhaj\u00edc\u00ed mezi 7. srpnem a 27. z\u00e1\u0159\u00edm 1945 p\u0159edlo\u017eil pr\u00e1ci \u201eN\u00e1vrh kav\u00e1rny a cukr\u00e1rny v Brn\u011b\u201c, hodnocenu chvalitebn\u011b. Usuzuji, \u017ee nejsp\u00ed\u0161e pou\u017eil svoji ji\u017e realizovanou star\u0161\u00ed pr\u00e1ci z roku 1936. V druh\u00e9 st\u00e1tn\u00ed zkou\u0161ce v lednu a \u00fanoru 1946 p\u0159edlo\u017eil pr\u00e1ci \u201eN\u00e1vrh nastav\u011bn\u00ed Invalidovny v Praze 1 s n\u00e1\u010drtem budov pro \u0158editelstv\u00ed drah a pro Finan\u010dn\u00ed \u00fa\u0159ady\u201c, hodnocenu chvalitebn\u011b. Ke t\u0159et\u00ed zkou\u0161ce v kv\u011btnu a\u017e \u010dervnu 1946 p\u0159edlo\u017eil pr\u00e1ci \u201eUpravovac\u00ed pl\u00e1n \u00fazem\u00ed u Nikolajky v Praze 16 pod Mr\u00e1sovkou s n\u00e1vrhem re\u00e1ln\u00e9ho gymnasia a intern\u00e1tu\u201c, hodnocenu chvalitebn\u011b. K absolutoriu je dod\u00e1no, \u017ee \u201epo celou dobu studia projevoval velkou p\u00edli a sv\u011b\u0159en\u00e9 \u00fakoly pracoval s praktick\u00fdm smyslem pro proveditelnost.\u201c Bohu\u017eel, ani jedna z t\u011bchto prac\u00ed nen\u00ed v archivu dochov\u00e1na. Ve \u0161koln\u00edm roce 1946\/47 nav\u0161t\u011bvoval tzv. \u010destn\u00fd rok.<\/span>13<\/sup><\/a><\/span> Vysv\u011bd\u010den\u00ed z\u00edskal 19. \u010dervna 1947.<\/span>14<\/sup><\/a><\/span> V t\u00e9 dob\u011b bydlel v Praze 7 na adrese T\u0159\u00edda kr\u00e1le Ji\u0159\u00edho VI. \u010d. 4 (\u010di 24). Nicm\u00e9n\u011b, V\u00edt\u011bzslav uv\u00e1d\u00ed, \u017ee roku 1946 um\u00edstil svou firmu na burzu (floated the firm<\/em>) a od roku 1945 do roku 1948 byl \u010dlen \u010ceskoslovensk\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed demokratick\u00e9 strany. D\u00e1le uvedl, \u017ee se po komunistick\u00e9m pu\u010di odm\u00edtl zapojit do Komunistick\u00e9 strany.<\/span>15<\/sup><\/a><\/span> V literatu\u0159e je k tomuto obdob\u00ed uvedeno jeho propu\u0161t\u011bn\u00ed z \u010deskoslovensk\u00e9ho st\u00e1tn\u00edho svazku ke dni 6. 9. 1946.<\/span>16<\/sup><\/a><\/span> Dne 8. listopadu 1949 se asi v Praze o\u017eenil s vdovou Vilmou Herczovou, rozenou Spitzovou 2. \u0159\u00edjna 1911 v Prost\u011bjov\u011b. Jej\u00ed prvn\u00ed man\u017eel toti\u017e zem\u0159el v koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e. V \u010dervenci 1950 mu nebylo dovoleno vlastnit firmu a musel ji zru\u0161it, re\u017eimem byl ozna\u010den za nep\u0159\u00edtele st\u00e1tn\u00edho z\u0159\u00edzen\u00ed a nucen nastoupit do Stavoprojektu jako technick\u00fd \u00fa\u0159edn\u00edk. V\u00edt\u011bzslav m\u011bl strach, \u017ee jej po\u0161lou do t\u00e1bora nucen\u00fdch prac\u00ed, a tak se s man\u017eelkou rozhodl opustit \u010cSR. Z Prahy se mezi 9. a 12. z\u00e1\u0159\u00edm 1950 p\u0159em\u00edstili do \u010desk\u00e9ho t\u00e1bora Valka v Norimberku, kde \u017e\u00e1dali o emigraci do Brit\u00e1nie.<\/span>17<\/sup><\/a><\/span> Tam se skute\u010dn\u011b dostali, jeliko\u017e se 28. b\u0159ezna 1952 nalodili v Southamtonu na lo\u010f T.S.S. Neptunia<\/em> a 7. dubna dorazili do New Yorku.<\/span>18<\/sup><\/a><\/span> Jako posledn\u00ed adresu m\u011bli firmu Goulandris Bros Ltd. v Lond\u00fdn\u011b, nejsp\u00ed\u0161e tedy p\u0159echodn\u00fd pobyt u p\u0159epravn\u00ed firmy Basila Goulandrise. Z drobn\u00fdch detail\u016f je uvedeno tak\u00e9, \u017ee V\u00edt\u011bzslav ovl\u00e1dal \u010de\u0161tinu, n\u011bm\u010dinu, angli\u010dtinu a trochu francouz\u0161tinu. Jak\u00e9 jsou osudy man\u017eel\u016f Kornov\u00fdch zat\u00edm nejsou jasn\u00e9, jeliko\u017e v USA se stopa po obou ztr\u00e1c\u00ed. Nena\u0161el jsem zat\u00edm ani kdy oba zem\u0159eli. Mohu v\u0161ak \u0159\u00edci, \u017ee d\u011bti man\u017eel\u00e9 Kornovi docela jist\u011b nem\u011bli, jeliko\u017e Vilma musela podle dokumentace podstoupit odstran\u011bn\u00ed d\u011blohy.<\/span>19<\/sup><\/a><\/span><\/p>\t\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t

\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t\t

Josef a Vil\u00e9m Sedl\u00e1\u010dkovi<\/h2>\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t\t\t\t\t\t

Do ned\u00e1vn\u00e9 doby se o zakladatel\u00edch cukr\u00e1rny nev\u011bd\u011blo mnoho. Informace poch\u00e1z\u00ed pov\u011bt\u0161inou z \u00fast ned\u00e1vno zesnul\u00e9ho dlouholet\u00e9ho provozovatele cukr\u00e1rny Adolfa Zemana. Od n\u011bj v\u00edme, \u017ee m\u011bl Josef Sedl\u00e1\u010dek roku 1945 zem\u0159\u00edt a jeho \u017eena s bratrem a d\u011btmi se m\u011bli odst\u011bhovat do N\u011bmecka. Podnik jim byl \u00fadajn\u011b kv\u016fli p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00ed se k n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti zabaven a posl\u00e9ze sv\u011b\u0159en do n\u00e1rodn\u00ed spr\u00e1vy Vladim\u00edra P\u00ed\u017ee (nar. 22. 6. 1910, Rosice).<\/span>20<\/sup><\/a><\/span><\/span> P\u0159i zpracov\u00e1v\u00e1n\u00ed \u010dl\u00e1nku na Wikipedii jsem v digitalizovan\u00fdch novin\u00e1ch na\u0161el, \u017ee provozoval od 20. listopadu 1906 cukr\u00e1rnu na adrese Josefsk\u00e1 2 v budov\u011b Huga Ft\u00e1\u010dn\u00edka a a\u017e od roku 1933 byla stav\u011bna st\u00e1vaj\u00edc\u00ed budova podle n\u00e1vrhu v\u00fd\u0161e zmi\u0148ovan\u00e9ho V\u00edt\u011bzslava Korna. Cukr\u00e1rna byla poprv\u00e9 otev\u0159ena 30. ledna 1937.\u00a0<\/p>

Z matrik a s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed jsem zjistil, \u017ee se Josef Flori\u00e1n Sedl\u00e1\u010dek narodil 13. ledna 1878 v Ivan\u010dic\u00edch \u010d. 47 jako t\u0159et\u00ed syn ivan\u010dick\u00e9ho peka\u0159e Josefa Sedl\u00e1\u010dka a jeho \u017eeny Ad\u00e9ly roz. Meyerov\u00e9. P\u0159ed n\u00edm se narodil Jan, kter\u00fd zem\u0159el jako d\u00edt\u011b v dubnu 1873 a Vil\u00e9m Flori\u00e1n narozen\u00fd 5. kv\u011btna 1874. Dal\u0161\u00edmi sourozenci, kter\u00e9 se mi poda\u0159ilo dohledat byli Karol\u00edna, narozen\u00e1 31. srpna 1881 a Viktor, narozen\u00fd 24. \u010dervence 1883, kter\u00fd je roku 1934 uv\u00e1d\u011bn jako obchodn\u00edk suknem na Kounicov\u011b 51 v Brn\u011b.
Josef se n\u011bkdy roku 1892 p\u0159est\u011bhoval do Brna, kde je k roku 1900 dolo\u017een jako cukr\u00e1\u0159sk\u00fd pomocn\u00edk bydl\u00edc\u00ed na Veve\u0159\u00ed (Eichhorngasse) \u010d. 8. Podle matriky si 24. \u00fanora 1908, ji\u017e jako brn\u011bnsk\u00fd cukr\u00e1\u0159, vzal v kostele sv. Jakuba prodava\u010dku Matyldu narozenou Ustrnulovou dne 20. \u00fanora 1883 v Prost\u011bjov\u011b. \u0160lo o dvoj\u00ed svatbu, jeliko\u017e t\u00e9ho\u017e dne m\u011bla svatbu s Franti\u0161kem \u010cupou jeho sestra Karol\u00edna, rovn\u011b\u017e prodava\u010dka. S Matyldou se Josefovi hned po roce, dne 10. \u00fanora 1909, narodil syn Vil\u00e9m Viktor Josef. Z matrik se mi poda\u0159ilo dohledat pouze, \u017ee si 1. prosince 1934 u sv. Tom\u00e1\u0161e vzal Gertrudu roz. Radosta.\u00a0
Podle s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed z roku 1921 bydlel Josef Sedl\u00e1\u010dek s \u017eenou, synem Vil\u00e9mem a \u0161vagrovou Mari\u00ed Ustrnulovou na Josefsk\u00e9 2 v byt\u011b \u010d. 6. Spole\u010dn\u011b s nimi bydlely cukr\u00e1\u0159sk\u00e1 u\u010dnice Marie Kalu\u017eov\u00e1 (2. 5. 1900), man\u017eel\u010dina sestra Tekla Rub\u00ed\u010dkov\u00e1 roz. Ustrnulov\u00e1 (22. 9. 1877) z Prost\u011bjova a jej\u00ed dv\u011b dcery cukr\u00e1\u0159ky Marie (nar. 5. 9. 1899), Bo\u017eena (21. 2. 1901).<\/span>21<\/sup><\/a><\/span>
Nakonec je\u0161t\u011b drobn\u00e1 pozn\u00e1mka k p\u0159\u00edslu\u0161nosti rodiny Sedl\u00e1\u010dk\u016f. I p\u0159es b\u011b\u017enou dvojjazy\u010dnost, cel\u00e1 rodina Sedl\u00e1\u010dk\u016f m\u00e1 ve s\u010d\u00edtac\u00edm archu uvedenou n\u00e1rodnost n\u011bmeckou, naopak rodina Rubi\u010dkov\u00fdch jako \u010deskou. K tomu, Vil\u00e9m je u s\u0148atku i v jin\u00fdch pramenech ps\u00e1n n\u011bmecky jako Wilhelm, tak\u00e9 v reklam\u011b z roku 1942 je n\u00e1zev firmy uv\u00e1d\u011bn n\u011bmecky. Lze tedy soudit, \u017ee se rodina hl\u00e1sila skute\u010dn\u011b sp\u00ed\u0161e k n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti, kv\u016fli kter\u00e9 byla po v\u00e1lce perzekvov\u00e1na.
<\/span><\/p>

Douf\u00e1m, \u017ee se d\u00edky nov\u00fdm informac\u00edm do budoucna poda\u0159\u00ed naj\u00edt n\u011bjakou poz\u016fstalost bu\u010f Korna nebo rodiny Sedl\u00e1\u010dkov\u00fdch.<\/p>\t\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t

\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t\t\t\t
\n\t\t\t