Ebonizace dřeva: železnatění

Ebonizace dřeva: železnatění

Je známo mnoho způsobů jak začernit dřevo, tato metoda je převážně založena na reakci mezi tříslovinami (taniny) a ionty železa. Princip je stejný jako u duběnkového inkoustu, z toho důvodu je problém budoucí degradace dřeva a narušování povrchové úpravy na něm.

Po několika pokusech jsem zjistil, že reakce dřeva pouze s železem ve vodě je mnohem kvalitnější, avšak velmi zdlouhavá. Dvojité moření prvotním louhováním dřeva ve vývaru čaje nebo duběnek a následné napuštění síranem železnatým je velmi rychlé, ale tón černé je spíše do modra a zabarvení se nedostane příliš do hloubky.

Dalším zjištěním je, že nejvíce začerněné je jádrové dřevo a běl zůstane šedá. Další rozdíl je v průniku zabarvení, jádrovému dřevu to trvá déle a mnohdy je černé jen na povrchu, bělovému to trvá krátce.

Několik fotografií černěného dřeva. V tomto případě jsem použil ořechové dřevo, ocelovou vlnu a prach, ocet (urychluje reakci, ale způsobuje další poškození dřeva). Po nějaké době jsem přidal i síran železnatý. Černění zabralo cca. 3 měsíce skrz tloušťku 3-6 mm.

Černění dřeva železem - lázeň s vlnou
Černění dřeva železem – lázeň s vlnou
Černění dřeva železem - vyplachování
Černění dřeva železem – vyplachování
Černění dřeva železem - průřez desek
Černění dřeva železem – průřez desek

11 komentářů

Zdravím, chtěl sem provést to samé, nakoupil jsem ocelovou vlnu, zalil octem a nechal stát…. po dni mi přijde že to je pořád stejný roztok a nic se nekoná… žádná změna – oxidace vlny atd. Chtěl bych se zeptat jestli na to máte nějaký fígl. Díky!

Chvíli to trvá, žádný fígl na to není. Ale stejně, to černání dřeva trvá dlouho, takže je potřeba vyčkat.

Zdravím, myslíte že se mořidlo vlna+ocet dá použít na zabarvení pracovní desky v kuchyni? Bude to nějak zdraví škodlivé?

Děkuji

Nevím o tom, že by to mohlo být škodlivé. Avšak alternativou může být mořidlo vhodné na dětské hračky.

Dobrý den,
ať jsem hledal, jak jsem hledal, tak podrobnější info o ebonizaci dřeva jsem našel jen u Vás. Zmiňujete “klasickou metodu” (voda + železo). Pak zmiňujete i postupy urychlení.
Co mne ale zaráží je další postupný rozklad dřeva, který má dopad na povrchovou úpravu. V minulosti ale vytvářeli náhražky ebenu tak, že i mistři měli problém to poznat a současně některé kusy přežívají do dnes. Tzn. že uměli ebonizovat a zároveň nespustit trvalý rozpad dřeva. To dělali jen to klasickou metodou (voda + železo?) Jak dlouho to trvá třeba v průřezu 1 cm? Proběhne to třeba za rok?
Jinak pokud máte nějaký odkaz na podrobný návod – uvítám …:))
Díky moc.
Martin Havelka

Pane Havelko,
tento chemický proces je podobný jako u výroby dubenkového inkoustu, který také popisuji. Takže je možné částečně zamezit degradaci vylouhováním v čisté vodě atp. Koukl bych se na postup konzervace duběnkového inkoustu, který také leptá papír. Jinak znám i postup, kdy se dřevo louhuje v tříslovinovém roztoku (tanát, vývar z čaje, duběnek) a následně v soli železa. V tomto případě bych ale použil ze začátku slabý roztok železa aby se dostalo do hloubky. Koukněte se i do staré příručky zde. Jeden centimetr dřeva by měl po pár měsících být černý, ale záleží na typu a hustotě dřeva. Musíte vyzkoušet.

Dobrý den. Rád bych se zeptal. Jak dlouho se bude přibližně ebonizovat bukový špalíček o rozměrech 40x40x120 mm klasickou cestou a zda se tento proces dá urychlit v podtlakové komoře. A také zda tento proces ebonizace funguje také na exotická tvrdá dřeva.
Děkuji za odpověď. Harry. Barry

Proces zčernání závisí na reakci s tříslovinami ve dřevě, buk jich obsahuje málo. Alternativou je prvně louhovat dřevo v roztoku třísloviny (vývar z čaje, duběnek) a pak jej vložit do železnatého roztoku. Nicméně u dřeva je obecně problém s impregnací, obávám se, že u tak masivního kusu dojde jen k povrchovému zčernání. Můžete to ale vyzkoušet. Doporučuji pomalý postup. Podobně jako u tříslovinového činění kůže bych vytvořil několik odvarů třísloviny. Dřevo bych máčel prvně v tom nejslabším a pak v silnějším. Posléze bych jej vložil do slabého železnatého roztoku, nejlépe jen rezavé vody. Síran měďnatý nebo roztok s kyselinou proces příliš urychlí a dřevo se uzavře. Ostatně, namoření výsledného výrobku ze dřeva je asi nejlepší.

Dobrý den, prosím vás mohl by jste mi napsat přesný postup a množství přísad na ebonizaci kusu buku, či ořechu v délce 100 cm x 10 cm x 25 cm , prostě přířez na menší pažbu pušky? Také mě zajímá jak dlouho pak vyplachovat ocet z takto velkého kusu dřeva a na co si dát pozor pak při sušení tak silného kusu dřeva, po ebonizaci a vyplachování. Nebo si myslíte, že metoda vaření v oleji by byla vhodnější ? Jsem vyučený puškař, zajímám se o historické černopraché zbraně a našel jsem asi dvě opravdu krásné, které jsou zapažbené v ebenu, možná v ebonizovaném dřevě a tak bych se rád pokusil o  ebonizaci takto velkého kusu dřeva. Na ebenový řádně vysušený přířez této velikosti několik desítek tisíc korun opravdu nemám.

Silně pochybuji, že se tak velký kus vůbec povede. Opravdu to bude jen na povrchu, možná tak maximálně do 1 cm. Zkusil bych to uhelnatění v oleji na nějakém zkušebním kusu, ale nevím jak to dopadne. Já bych volil nejjednodušší postup a to namoření a použití černé šelakové politury. Nicméně postup ebonizace se dělal v minulosti, protože nebylo dostatečně černé mořidlo. Jinak se dá trochu ztmavit dřevo ještě čpavkem nebo sodou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.