Poznámky k Sedláčkově cukrárně a kavárně v Brně
Každý, kdo se pohybuje v Brně, již určitě slyšel nebo rovnou navštívil Zemanovu cukrárnu a kavárnu, která má doposud zachován svůj moderní interiér z meziválečného období. Mobiliář je již pozměněn, nicméně cukrárna drží primát nejdéle fungující cukrárny a kavárny v Brně. Bohužel, ke vzniku stavby a cukrárny se toho moc neví. Stavební archiv, který by nám k této i jiným stavbám řekl nejvíce informací, vyhořel a lidé spjatí se…
Komunisté mu vzali flintu, tak začal včelařit
Před pár lety začala včelařit máma, takže jsem se postupně i sám seznámil se včelařením. Když jsem zjistil, že praděda z otcovy strany, Karel Zlámal (1917–1994) z Dluhonic, byl velmi činný a profesionální včelař, rozhodl jsem se to trochu prozkoumat. Včelařství v Dluhonicích Spolkové včelaření v Dluhonicích má počátky v období 1. republiky a včelaření velmi propagoval učitel místní školy Jaroslav Fürst. Z místních se včelařství v této době věnovali třeba…
Truhlářská rodina Lahofferů
Mnozí s vás možná znají víno od dobšického vinařství Lahofer. Víte však, že je pojmenováno po truhláři, jenž je autorem obdivuhodných skříní Filozofického sálu Strahovské knihovny? Jaká je tedy souvislost mezi moravským vinařstvím a knihovnou v Praze? Filozofický sál strahovské kanonie premonstrátů byl postaven a vyzdoben v letech 1782 až 1797. Do knihovny nebyly pořízeny nové skříně, které by vyšly draho, ale pořízeny byly tehdejším opatem…
Pradědův kamarád Lubomír Tejček
V krabici plné všemožných rodinných dokumentů z otcovy strany – čítající listiny až z roku 1853, rakousko-uherský rybářský lístek, kresby ze školy, dopisy Československé televizi, pohlednice, známky a tak dále – jsem nalezl několik veršů a dopisů z roku 1941, které dával pradědovi Karlu Zlámalovi mladšímu z Dluhonic (1917–1994) jistý Lubomír Tejček. Již z oněch textů je jasné, že Lubomír Tejček, který se v několika případech i podepsal, pracoval…
Rod Matúšů ze Sobotište
Vždy jsem měl touhu odhalovat původ a příběhy věcí, výjimkou nezůstala ani má rodina. Před několika lety jsem se totiž začal věnovat genealogii a díky ní zjistil nespočet informací a začal se více zajímat o to, co dělali moji rodiče, prarodiče a tak dále. Zdigitalizoval jsem všechny staré rodinné fotografie, společně s prarodiči je popsal a ve svém rodokmenu jsem dosud doplnil přes tisíc osob. Mohu říct,…
Restaurování: Zlaté zrcadlo
Mým momentálním projektem je zrcadlo se zlaceným rámem ze zámku v Miroslavských Knínicích. Jedná se o jediný dochovaný kus mobiliáře. Při převzetí bylo patrné, že je celý rám natřen sekundárně zlatou barvou, některé ozdoby byly ztraceny nebo poškozeny. A to včetně hlavy anděla na vrcholu rámu. Podle průzkumu je rám vyroben z měkkého dřeva, na němž je křído-klihovou hmotou vytvořen reliéf a ozdoby. Vše je nejpravděpodobněji…
Restaurování: řezbovaná truhla
Tato truhla byla mou závěrečnou zkouškou pro diplom v oboru Konzervování a restaurování nábytku a nepolychromované dřevořezby na Vyšší odborné škole restaurátorské. Mým vedoucím byl Bc. Zdeněk Holý, DiS. Výtah z dokumentace: Popis předmětu Předmětem (165 cm dlouhý, 60 cm vysoký, 58 cm hluboký) je řezbovaná truhla s renesančním vzhledem. Přední strana je dekorována florální řezbou dvou vinoucích se větví révy. Po bocích jsou řezby akantů. Všechny stěny včetně čelní…
Rod fojtů Pustějovských ze Závišic
Během svého genealogického pátrání jsem narazil, v mužské linii mé prababičky Pustějovské z matčiny strany, na několik fojtů (či rychtářů, chcete-li). Po prohledání dostupné literatury jsem však narazil na nesouhlasící údaje. Vlastivěda moravská zmiňuje v souvislosti s nedalekým kostelem sv. Kateřiny v zaniklé obci Tamovice, který dlouhou dobu sloužil obyvatelům Závišic (v historii také Závěšice či německy Sawersdorf) tento text: Tak čteme v závěti Kristiána Pustějovského, zákupního fojta, v gruntovní knize z r.…
Restaurování: rokokový rám
Tento článek se týká předmětu restaurování během studia ve škole, a to rokokového, obrazového rámu asi z konce 18. století. Rám je oválný s obrazem sv. Jana Nepomuckého, polychromován šedě a zlatem. Motiv rámu je typicky kroucený, s růžencovým ornamentem. Rám je vlastněn kroměřížským arcidiecézním muzeem (IČ 1171, š. 98cm, v. 120cm), avšak původ není zcela znám, pouze domnělý v kostele Všech svatých v Hradisku u Kroměříže.
V původním stavu byl rám a obraz silně poškozen. Rám byl v mnoha místech zborcený a pokroucený, kvůli tomu vznikly mezery v rohových spojích. Vrstvy desek z kterých je tvořen se od sebe na mnoha místech odlepily. Čtvrtá vrstva, která tvoří nejvyšší části reliéfu, je z většiny ztracena a vrchní část nad rámem zcela úplně. Polychromie byla taktéž poškozena.
Ebonizace dřeva: uhelnatění
Každý zkouší něco a spolužák zrovna neměl čas na ebonizaci dřeva železem tak vyzkoušel způsob, který mu poradil učitel. Avšak ten to nezkoušel, takže se do toho spolu pustili. Principem tohoto způsobu mělo být obyčejné usmažení dřeva bez přístupu vzduchu v lněném oleji. Při praktické zkoušce došlo k odpaření vody a ke zuhelnatění dřeva (v tomto případě javorová dýha). Prvotní obavy, že dřevo bude křehké se…